Category: Minulé ročníky

Zpráva z šestého ročníku soutěže Cena Jarmily Jeřábkové

Slavnostním vyhlášením výsledků a koncertem skončila 14. 11. choreografická soutěž o Cenu Jarmily Jeřábkové 2005.
Soutěž je určena mladým choreografům z oblasti současného tance a tanečního divadla do třiceti pěti let ze střední a východní Evropy. Soutěží se dvěmi rozdílnými choreografiemi. Volnou skladbou, kompozicí v rozsahu 10 – 30 min., která není starší než dva roky a novou, pro soutěž vytvořenou choreografií inspirovanou hudbou českého současného hudebního skladatele, který je pro jednotlivé ročníky vyhlášenou osobností.
Cílem soutěže je probudit ve zdejších mladých tanečních tvůrcích vědomí vzájemných kulturních vazeb, společných kořenů a historické skutečnosti a přispět k nastartování jejich tvůrčí kariéry.
Cena Jarmily Jeřábkové vždy začíná slavnostním koncertem loňských vítězů, kteří uvedou svá nová díla a končí slavnostním vyhlášením vítězů letošního ročníku. Na závěrečném večeru vedle vítězných choreografií je provedena i koncertně hudba „povinného“ českého skladatele pro dotyčný rok. Letos jím byla Sylvie Bodorová.

Mezinárodní porota rozhodla takto:

1. cena byla udělena Lence Bartůňkové z České republiky, která se představila jako zralá umělkyně s jasným a přesně artikulovaným záměrem i provedením a má schopnost vytvořit umělecké dílo, které je uzavřeným universem samo v sobě. Soutěžila volnou skladbou Cafe (choreografie a tanec Lenka Bartůňková, hudba Yvonne Printemps, kostým Mariana Jamníková) a skladbou Libera me (choreografie a tanec Lenka Bartůňková, hudba Sylvie Bodorová, Kostým Mariana Jamníková).

2. cenu získal Filip Canov z České republiky. Tento soutěžící překvapil svým nervním projevem, ustavičným tvořivým vzrušením. Jeho tělo a mysl produkovalo stále nové nápady a vzněty.

3. cenu získal Gregorz Paňtak z Polska. Zkomponoval a kultivovaně provedl především skladbu The Longing (choreografie Gregorz Paňtak, tanec Ewelina Kubot a Gregorz Paňtak, hudba Sylvie Bodorová, kostýmy Elžiběta Paňtak).

Ve slavnostním závěrečném koncertu vystoupil jako host s provedením skladeb Sylvie Bodorové komorní orchestr Quattro pod vedením Marka Štilce.

TISKOVÁ ZPRÁVA
Divadlo Duncan Centre 12.– 15. listopadu 2004

V branickém Duncan Centru proběhl pátý ročník soutěže o Cenu Jarmily Jeřábkové, určené mladým choreografům ze střední a východní Evropy. Letos se jí zúčastnili mladí umělci z České republiky, Lotyšska, Maďarska, Polska a Slovenska. Celkem se letos soutěže zúčastnilo čtrnáct choreografů. Specifikou této soutěže je, že se otvírá pro stále širší okruh východoevropských zemí. Soutěžící se účastní dvěmi kompozicemi, volnou a povinnou; povinná je vždy na hudbu moderního českého skladatele. Letos vybrala ředitelka konzervatoře Duncan Centre a iniciátorka soutěže paní Eva Blažíčková skladatele Jana Hanuše in memoriam. V rámci soutěže proběhla pod vedením ředitelky Konzervatoře Duncan centre Evy Blažíčkové choreografická dílna určená účastníkům soutěže. Původně plánovaná choreografická dílna ( 8.- 12. listopadu) , kterou měla vést členka mezinárodní poroty Trude Cohne z Holandska, se neuskutečnila vzhledem ke její náhlé zdravotní indispozici (zlomená noha).

První cenu udělila mezinárodní porota, v níž byly zastoupeny Spojené státy, Velká Británie a Česká republika maďarské choreografce Martě Ládjanszki za sólové kreace One a Image(s hudbou Jana Hanuše). Tato nekonformní, zároveň hluboce intuitivní i přísně důsledná choreografka pracuje bez slitování se svým tělem, které má zároveň pod naprostou kontrolou. Exponuje tělo kontroverzně a provokativně. Druhá cena byla udělena Janě Vránové za choreografii Katharze a za dílo, inspirované Hanušovýn cyklem Dřevěný Kristus. Dosud studentka, překvapila zralým ukázněným projevem, jasnou konturou svých scénických nápadů, lehkými doteky společenských témat. Třetí cenu obdržela Klára Alexová za choreografii Že červená je barvou, po které nachová touží nejvíce a Tak nakonec jste přišel (ve spolupráci s Jitkou Štecovou). Jako jedna z mála v soutěži vytváří skupinové choreografie, pracuje s kolektivní dynamikou, opírá se o emoce scénického světla a barvy.

Eva Blažíčková vyhlásila na závěr soutěže další ročník. V roce 2005 bude Cena Jarmily Jeřábkové otevřená tanečním tvůrcům z Česká republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Litvy , Lotyšska , Estonska, Bulharska a nově z Rumunska. Autorem hudby pro povinné skladby na pro příští rok je skladatelka Sylvie Bodorová. Soutěž i všechna doprovodná představení (viz. Program) byla otevřena široké veřejnosti.

TISKOVÁ ZPRÁVA
Divadlo Duncan Centre, 14.–17. listopadu 2003

V pondělí 17. listopadu byly na taneční Konzervatoři Duncan centre uděleny ceny v soutěži, která nese jméno naší legendární moderní tanečnice. Soutěže, která je určena pro každoročně se rozšiřující kruh mladých umělců ze střední a východní Evropy, se letos zúčastnili choreografové z České republiky, Slovenska, Slovinska, Maďarska, Polska, Lotyšska. Soutěžní choreografie jsou dvě – volná a povinná skladba; tato je vždy vázána na dílo určitého soudobého českého skladatele. Letos tímto skladatelem byl Marek Kopelent, který shodou okolností krátce předtím obdržel státní cenu (respektive Cenu ministerstva kultury, jak zní oficiální název) za hudbu.

Mezinárodní porota, složená ze zástupců Spojených států, Velké Británie, Francie a České republiky, rozdala ocenění, doprovázená peněžním příspěvkem na novou tvorbu mladých choreografů. Šly do Maďarska, do Slovenské republiky a Polska. První cenu získala Katalin Inhof za choreografii Stávající se obrazem a choreografii Blesk na hudbu Kopelentova Smyčcového kvarteta č.3. Porota ocenila ucelenost jejího názoru i tanečního projevu, sílu sólového projevu, která naplňuje prostor, pozorné přilnutí k hudbě, výrazné frázování a subtilní způsob, jakým mísí vlivy flamenga a současného tanečního výrazu.

Druhou cenu si odnesl Jaro Viňarský ze Slovenska, který již byl v minulosti na Ceně JJ oceněn. Zejména byla ceněna jeho volná choreografie Nikdy nezalitý čaj, ale i jeho skladba povinná – Rozhodnutí na hudbu Kopelentova Smyčcového kvarteta č.4 patřila k nejzajímavějším interpretacím (s pomocí masky vyjádřil kontrast společensky rituálních, závazných, pochodových a naopak niterně zranitelných motivů hudby). Ve volné skladbě pak porota ocenila odvážně intimní téma, choreograficky skvělé partie, pokud jde o koncept i kvalitu pohybu, prolnutí tance s pohyby každodenního života a smysl pro prostor.

Třetí místo obsadila Malwina Rzonca s volnou skladbou Sen a povinnou Trio pro jedno tělo, mysl a duši na hudbu Kopelentova Smyčcového kvartete č.3. Porota ocenila originalitu, ba excentričnost pojetí, schopnost vyvolat v divákovi paletu obrazů, jakož i výtvarnou čistotu díla.

Zvláštní zmínku porota věnovala ještě nejmladší účastnici soutěže, šestnáctileté studentce Taneční konzervatoře v Praze Evě Kolářové, která překvapila neobyčejně muzikálním projevem v provedení Smyčcového kvarteta č.4 Marka Kopelenta, zralou usebraností a dětskou křehkostí ale zároveň i precizností pohybu.

Paní ředitelka Konzervatoře Duncan centre Eva Blažíčková vyhlásila při příležitosti slavnostního ukončení soutěže další ročník, kdy bude okruh zvaných rozšířen o mladé bulharské choreografy. Skladatelem pro povinný program bude Jan Hanuš.

Mezinárodní soutěž pro původní taneční tvorbu

Od 15. do 18. listopadu se v divadelním sále Konzervatoře Duncan centre uskutečnil třetí ročník choreografické soutěže pro mladé choreografy o Cenu Jarmily Jeřábkové. Soutěže se zúčastnili mladí choreografové a tanečníci z Čech, Maďarska, Polska Slovenska a Slovinska. Každý rok soutěž rozšiřuje svůj teritoriální okruh ve střední a východní Evropě. Každý rok také přichází v povinné choreografii (každý účastník se představí dvěma skladbami – volnou tvorbou a povinnou choreografií) nové jméno českého moderního skladatele vážné hudby; letos jím byl Otmar Mácha.

Mezinárodní porota ve složení: předsedkyně poroty Nina Vangeli (ČR), Eva Blažíčková, (ČR), Jana Návratová (ČR), Elizabeth Le Quesne (Velká Británie), Julia Ritter (USA), rozhodla takto:

Vítězem se stal v letošním ročníku choreograf z Maďarska Ferenc Fehér, který představil v soutěži autorská sóla Avondo a Pictures in Black and White. Porota ocenila čistotu jeho dynamické tělesné kresby, práci s prostorem i detailem a schopnost navázat dialog s obtížnou hudební skladbou.

Druhá cena putuje do Slovinska díky zejména díky prezentaci volné choreografie Three Sisters Mojcy Majcen, Anky Rener, a Alexandry Vučkovič. Jejich přínos porota shledala v energickém choreografickém gestu, členité, ale pevné kompozici a zároveň zachování dívčí upřímnosti.

Třetí cena byla překvapením, neboť ji získali netanečníci studenti alternativní větve DAMU: Tomáš Měcháček, Tomáš Jeřábek, Tomáš Bořil. Ti nastavili svým non-dance stylem, zejména v choregrafii MATAPA ironické zrcadlo tanečnímu afektu.

Letošní soutěž bude ukončena slavnostním večerem. Zde zazní za přítomnosti skladatele v koncertním provedení Žesťového kvinteta skladba Otmara Máchy Partita pro žestě a rovněž se představí oceněné opusy soutěže. V rámci slavnostního zakončení bude vyhlášeno zadání dalšího ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové 2003. Povinným skladatelem druhé části zadání soutěže bude český hudební skladatel Marek Kopelent. Čtvrtý ročník bude rozšířen o účastníky z pobaltských republik: Litvy, Lotyšska a Estonska.

Mezinárodní soutěž pro původní taneční tvorbu

Ve dnech 16. – 19. listopadu se v divadelním sále pražské konzervatoře Duncan Centre konal druhý ročník choreografické soutěže pro mladé tvůrce do pětatřiceti let Cena Jarmily Jeřábkové. Slavnostní zahájení s se konalo za přítomnosti skladatele Petra Ebena a jeho choti. Petr Eben byl v letošním roce vybrán jako skladatel, jehož hudba musí být závazně použita v jedné části soutěžního programu. Představili se při něm vítězové loňského ročníku Kristýna Boková (Česká republika, loňská 1. cena), Soňa Kupcová (Česká republika, 2. cena) a Tomáš Krivošík (Slovenská republika, 3. cena), kteří nezklamali důvěru poroty, v ně vkládanou a potvrdili své kvality ve skladbách Vnůtorná zpráva (T. Krivošík), Tetel (K. Boková) Možné úmrtí (S. Kupcová).

V tomto roce se zúčastnilo dvanáct choreografií tvůrců ze tří zemí, Slovenské republiky, Maďarska a České republiky. Mezinárodní porota ve se rozhodla neudělit první cenu, druhá a třetí cena byly ex aequo uděleny Martě Trpišovské z České republiky za choreografie Ve jménu veřejném (na Nedělní hudbu Petra Ebena) a Masculator (na hudbu Kinok a Winton Marsailles) a Jaroslavu Viňarskému ze Slovenské republiky za kreaci Sorton (hudba John Purcell, Dances of the World) a Posledný (Petr Eben, Two Choral Phantasies for Organ). U obou mladých tvůrců porota shodně konstatovala, že jde o slibné choreografy, jejichž práce zasluhuje podporu a povzbuzení.

Marta Trpišovská, absolventka konzervatoře Duncan Centre ukázala dvě stránky svého talentu, potřebu vyjádřit se ke stavu světa se svou malou apokalyptickou sondou bytostí pokrytých civilizačním popílkem mezi sklenicemi zavařeniny pohřební barvy na jedné straně, tak humor v obrazu zesměšňujícím mužské stereotypy chování – s vstřícnou a sebeironickou pomocí svých mužských kolegů tanečníků – na straně druhé. Jaroslav Viňarský, student choreografie na VŠMU v Bratislavě, přinesl na jeviště jak odvahu ventilovat témata intimní, ba nejintimnější, s příměsí dětské hravosti (scéna sexu s velkým plyšovým medvědem), tak přesně artikulovaný taneční výraz.

Vítězové obdrží peněžitou odměnu, která má být použita na jejich nový choreografický opus, který Praha uvidí za rok u příležitosti slavnostního zahájení dalšího ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové.

Mezinárodní soutěž pro původní taneční tvorbu

Ve dnech 17. 11. – 20. 11. 2000 se v prostorách divadelního sálu Konzervatoře Duncan centre uskutečnil první ročník choreografické soutěže Cena Jarmily Jeřábkové. Tato soutěž je určena mladým choreografům z oblasti současného tance a tanečního divadla do třiceti let. První ročník byl vyhlášen pro taneční tvůrce z České republiky, Slovenska a Maďarska. Zadáním soutěže je vytvoření dvou choreografií: I. volná tvorba, II. choreografie vytvořená na hudbu českého hudebního skladatele klasické hudby druhé poloviny 20. století. V zahajovacím ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové to bylo dílo Bohuslava Martinů. Pro první ročník byl tímto autorem Miloslav Kabeláč. Choreograf si vybírá skladbu sám z celé šíře skladatelova díla. Ceny Jarmily Jeřábkové 2000 se zúčastnilo celkem deset choreografů. Mezi přihlášenými choreografy byli studenti choreografie na pražské HAMU, studenti Konzervatoře Duncan centre, studenti VŠMU v Bratislavě a neprofesionální taneční tvůrci. Přihlášení maďarští choreografové museli svou účast v soutěži z časových důvodů zrušit.

Dvacet choreografií posuzovala mezinárodní porota ve složení: předseda poroty Nina Vangeli / ČR (šéfredaktorka časopisu Taneční Zóna), Eva Blažíčková / ČR (ředitelka Konzervatoře Duncan centre), Germaine Acogny / Senegal (ředitelka mezinárodní školy pro africký tanec a taneční výzkum v Senegalu, choreografka, tanečnice), Helmut Vogt / Německo (taneční producent), Elisabeth le Quesne / Velká Británie (choreografka, tanečnice, pedagog).

Spektrum presentovaných choreografií bylo velmi pestré. Někteří choreografové projevili velkou profesionální zralost při zpracovávání náročné hudby Miloslav Kabeláče, někteří jsou teprve v procesu hledání. V dne zahájení soutěže 17. 11. se uskutečnil workshop Germaine Acogny, která vyučovala svou specifickou taneční techniku vycházející z afrického tance. Tento workshop, stejně jako presentace všech soutěžních choreografií i ostatní doprovodné akce, byl otevřený veřejnosti. Téhož dne ve 20 hodin proběhlo v divadle Duncan centre představení nových choreografií vítězů ze zahajovacího ročníku soutěže Cena Jarmily Jeřábkové 1999. Petra Púčiková / ČR, Kristýna Celbová / ČR a Jozef Fruček / SR představili veřejnosti své nové choreografie, které vznikly na základě finančního ocenění v roce 1999.

Ohlas publika na celou skladbu večera byl velmi příznivý. Pořadatelé soutěže chtějí celý tento večer reprizovat na jaře 2001 v divadle Duncan centre. Osmnáctého listopadu se v divadle Duncan centre uskutečnila velkoplošná videoprojekce prezentující školu pro africký tanec a taneční výzkum v Senegalu, sestřih z tanečních projektů, které v této škole dělala německá choreografka Susane Linke a izraelský choreograf Avi Käiser, dokument o historii a současnosti místa zasvěceného tanci Jacobs Pillow v USA.

Cena Jarmily Jeřábkové 2000 byla završena 20. 11. ve 20 hodin v divadle Duncan centre, kde proběhlo veřejné vyhlášení výsledků prvního ročníku soutěže, koncert klavírních skladeb Miloslava Kabeláče v interpretaci Daniela Wiesnera a představení vítězných choreografií. Všechny tři veřejné produkce v uskutečněné v divadle Duncan centre v období soutěže měly velmi dobrou návštěvnost. Workshop Germaine Acogny měl více jak stoprocentní účast. Toho, že všechny soutěžní choreografii byly také otevřeny veřejnosti využili diváci z řad přátel i příbuzných soutěžících, ale i odborné veřejnosti a tisku. Ocenění choreografové byli honorováni cenami ve výši 50 000 Kč, 20 000 Kč a 10 000 Kč. Tyto ceny jsou smluvně vázány na vytvoření nového tanečního projektu, který bude veřejnosti představen při příležitosti druhého ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové v listopadu 2001.

Cena Jarmily Jeřábkové 2001 je vyhlášena pro taneční tvůrce z oblasti současného tance a tanečního divadla do třiceti let z České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska.

Výrok poroty

Mezinárodní porota ve složení: Germaine Acogny (Francie, Senegal), Eva Blažíčková (Česká republika), Elisabeth le Quesne (Velká Británie), Helmuth Vogt (Německo) předsednictvím Niny Vangeli (Česká republika) udělila ceny v prvním ročníku soutěže pro mladé choreografy do třiceti let Cena Jarmily Jeřábkové. Cílem této soutěže je podpořit současnou taneční tvorbu v zemích bývalého východního bloku. Letos byla účast nabídnuta mladým choreografům ze Slovenska, Maďarska a České republiky. V následujících ročnících má být oslovován stále širší okruh zemí – v příštím roce přibudou Poláci. Soutěž má dvě části: volnou tvorbu a kompozici na hudbu moderního českého skladatele. V letošním roce to byla hudba Miloslava Kabeláče.

První cenu obdržela Kristýna Boková (Česká republika) za choreografii Byl jsem pod stolem (na hudbu L. Janáčka) a V prázdnotě žití jsem jako vodní tráva, bez kořene pluji, uchvátí-li mne voda, odpluji mileráda (na hudbu M. Kabeláče). Porota ocenila zvláštnost, hloubku a subtilnost vnitřního světa choreografky, který dokázala vyjádřit velmi úspornými a zároveň čitelnými prostředky s velkým smyslem pro detail. Ocenila rovněž její cit pro záchvěvy hudby, které dokázala vyjádřit, aniž ztratila ze zřetele vlastní představu, vlastní odpověď na hudební podnět.

Druhá cena byla udělena Soně Kupcové (Česká republika) za choreografie 39–45 (na hudbu ze Spilbergova filmu Schindlerův seznam) a Saída Inéš na Kabeláčovu hudbu. Choreografka zaujala obsedantním a hluboce prožitým tématem války, který podala velmi zralou a bezohledně dynamickou taneční formou.

Třetí cenu získal Tomáš Krivošík ze Slovenské republiky s duetem V nás (hudba mix) a choreografií „…“ 2 (hudba M. Kabeláč). Slovenský choreograf zaujal schopností riskovat, s níž se chopil motivů každodenního života, přičemž projevil smysl pro absurdní vidění světa. Ve slavnostním úvodním večeru se představili loňští vítězové, Petra Púčíková, Kristýna Celbová a Jozef Fruček, kteří v nových choreografiích (k jejichž vytvoření je ceny zavazovaly) plně ospravedlnili naděje, do nich vkládané.

Ve dnech 11. – 14. listopadu 1999 se v prostorách divadla Konzervatoře Duncan centre uskutečnil zahajovací ročník nové mezinárodní choreografické soutěže Cena Jarmily Jeřábkové. Tato soutěž je určena pro choreografy a tanečníky z oblasti současného tance a tanečního divadla do třiceti let. Zahajovací ročník byl koncipován pro české a slovenské umělce. Mezi přihlášenými účinkujícími byli studenti z českých a slovenských tanečních konzervatoří, mladí taneční pedagogové z uměleckých škol se svými soubory i neprofesionální tanečníci. Spektrum soutěžních choreografií bylo proto velice široké a bylo také zajímavou konfrontací.

Díla mladých choreografů posuzovala mezinárodní porota ve složení: Nina Vangeli / ČR (předsedkyně poroty), Eva Blažíčková / ČR (ředitelka Konzervatoře Duncan centre), Anka Sedlačková / SR (Asociácia súčasného tanca), Christine McNuts / USA (tanečnice, choreografka), Aleš Březina / ČR-hudební poradce (muzikolog, tajemník Nadace Bohuslava Martinů). Soutěž probíhala v těchto kategoriích:

1. původní choreografická tvorba sólová nebo skupinová – volná tvorba

2. původní choreografická tvorba inspirovaná českou hudbou 20. století.

Každý ročník bude mít jednoho „povinného autora“. Pro zahajovací ročník to bylo dílo Bohuslava Martinů. V dalším ročníku soutěže bude tímto autorem Miroslav Kabeláč. Tři vítězní choreografové byli odměněni peněžní částkou ve výši 50 000 Kč, 20 000 Kč a 10 000 Kč. Tytočástky jsou striktně vázány využitím na další projekty oceněných tvůrců. Taneční projekty vzniklé na základě ocenění v tomto ročníku soutěže, byly představeny veřejnosti při příležitosti dalšího ročníku Ceny Jarmily Jeřábkové v listopadu roku 2000. Systémem udílených finančních cen bude tato soutěž pro mladé nadané umělce možností a pomocí pokračovat v nastoupené cestě.

V rámci soutěže byla také čestnou porotou, složenou z českých tanečních teoretiků a umělců, udělena Cena časopisu Taneční Sezóna. Profil laureáta této ceny choreografa a tanečníka ze Slovenska Jozefa Fručeka přinese Taneční sezóna ve svém prosincovém čísle a bude jeho profesionální taneční cestu sledovat celý rok. Součástí soutěže bylo veřejné představení jednoho z nejvýraznějších maďarských tanečních souborů Compagnie Yvette Bózcik. Představení se uskutečnilo v den zahájení soutěže ve čtvrtek 11. 11. ve 20 hod. Chceme, aby se vystoupení prestižního souboru ze soutěžní země stalo tradicí.

Pro rok 2000 plánujeme na zahájení soutěže vystoupení choreografů z Polska. V roce 2001 bude pak soutěž rozšířena i na účastníky z Polska. Čtrnáctého listopadu se proběhlo v divadle Konzervatoře Duncan centre veřejné představeníšesti vítězných choreografií a koncert skladeb z díla Bohuslava Martinů. Osmnáctého listopadu byli dvě choreografie vytvořené pro soutěž Cena Jarmily Jeřábkové uvedeny na mezinárodním festivalu čtyři + čtyři dny v pohybu. Vybrané choreografie vytvořené na hudbu Bohuslava Martinů zaujaly porotu svou choreografickou vyspělostí a invenčností natolik,že se po dohodě s Nadací Bohuslava Martinů uskutečnilo 11. 12. 1999 v divadle Duncan centre speciální představení pěti těchto choreografií. Představení bylo zařazeno jako bonus v rámci Festivalu Bohuslava Martinů 1999. O tyto choreografie již projevily zájem pořadatelé pravidelných oslav Bohuslava Martinů, které se budou konat v Poličce na jaře roku 2000.

Výsledky ceny jarmily jeřábkové 1999

První cenu udělila mezinárodní porota Petře Púčíkové. Petra projevila ve své volné choreografii silný smysl pro vytvoření výrazného a komunikativního obrazu, Na malé ploše stvořila uzavřený ačitelný, ozvláštněnou atmosférou se chvějící obraz.. Citlivě odeznívala hudbu, která se velmi ústrojně pojila s jejím choreografickým záměrem. Nezůstala u této jedné polohy, nýbrž ve své druhé choreografii překvapila skrytou výbušností překvapivé imaginace, která dává zahlednout skryté a mnohovrstevné hloubky tvořivého chaosu. Zde se pouští do riskantního dobrodružství s bezohledností a odvahou, které překvapily. Třesoucí se kolotočová houpačka jejího talentu vyvolává silnou zvědavost na její další vývoj.

Druhá cena byla udělena Kristýně Celbové. Oceňujeme, že ukázala dvě tváře svého talentu, tvář ironickou i tvář tragicky patetickou. Tato mladá choreografka se vyznačuje velkou čistotou stylu a důstojností tanečního projevu. Má silné výtvarné cítění, prostor zvládá jednoduchými a účinnými výtvarnými prostředky, jednoduchým řešením dokáže dát téměř okamžitě vzniknout silnému divadelnímu obrazu. Každý prostředek, ať jde o pohyb či použití hudby, je aktem z nezbytí. Tato choreografka čistým kaligraficky vypuštěnýmšípem míří do nejhlubších vrstev duše.

Třetí cenu získal Jozef Fruček ze Slovenské republiky. Získal si porotu i publikum svým záludným smyslem pro humor, schopností být silně přítomen na jevišti a navodit spikleneckou komunikaci s publikem. Jeho drobné paradoxy a zvraty, jeho tahání muziky za šosy a fousy vnesly do soutěže ducha provokace, který je také duchem obnovy tanečního myšlení, kterou vítáme a hledáme.