Kytice – mezigenerační dialog

Foto: Dragan Dragin

Kytice – mezigenerační dialog na hudbu Bohuslava Martinů s texty Sušila a Erbena je sugestivní výpovědí dotýkající se věčně platných hodnot v životě člověka. Osm střídavě se prolínajících vokálních a instrumentálních skladeb, které se pojí do dvojic (Předehra – Sestra travička, Selanka – Kravarky, Intráda – Milá nad rodinu, Koleda – Člověk a smrt), vypráví příběhy lásky, života a smrti. Existenciální pojetí námětu se uskutečnilo na neobvyklém, běžně nepřístupném, historicky vzácném místě Malostranského hřbitova. Součást scénografie tvořily sochy Olbrama Zoubka. Choreografické ztvárnění podtrhuje kontrast mezi reálným a symbolickým, mezi zjevným a tajemným, mezi vnějším a vnitřním. Hudba Kytice Bohuslava Martinů tedy není ztvárněna, jak je obvyklé, v duchu folklorismu, ale s existenciálním rozměrem.

Představení vzniklo v choreografii a režii Evy Blažíčkové, asistentkou režie je Dora Sulženko Hoštová, scénografii vytvořil Ivan Adam, light design Jan Beneš, kostýmy Lucia Škandíková. Tančí: Dora Sulženko Hoštová, Dagmar Chaloupková, Radim Klásek, Zuzana Sýkorová a soubor tanečníků čtyř generací. Představení byla prologem k festivalu Dny Bohuslava Martinů 2014 a zařazena do sběrného dokumentu o Roku české hudby natáčeného Českou televizí v koprodukci s Institutem umění – Divadelním ústavem a samostatně natáčené také režisérkou a kameramankou Olgou Špátovou.